Řada Be

Vozy s jednonápravovými podvozky systému Ing. Rybáka tehdejší druhé vozové třídy. Rozdíl oproti vozům třetí vozové třídy Ce (Be) je v uspořádání oddílů pro cestující a počtu vnějších oken. Oddíly vozů druhé vozové třídy jsou širší, počet fiktivních oddílů ve velkém oddílu je proto snížen na tři a vůz tak má pouze šest oddílových oken. Oddíl vozu má pevná čalouněná sedadla s látkovým potahem (odtud přezdívka „Plyšák“) se sklopnými opěrkami ruky a sklopnými stolky. V roce 1956, kdy došlo ke změně vozových třídy u ČSD, byly vozy s čalouněnými sedadly přeznačeny na první třídu. Po zrušení vozů první třídy v osobních vlacích v roce 1963 se všechny osobní vozy s podvozky systému Rybák staly vozy druhé třídy. Celkem bylo vyrobeno 90 těchto vozů. U poválečných vozů došlo k drobným konstrukčním změnám (jiný typ dvojkolí, ložisek a způsob vedení táhlového ústrojí, trubkové nárazníky namísto tyčových, apod.), což umožnilo zvýšení konstrukční rychlosti z 90 na 100 km/h. Jiný typ nárazníků byl zároveň příčinou prodloužení délky vozu přes nárazníky z 15 650 mm na 15 730 mm.